TESTOSTERON

Testosteron je pro muže životně důležitý hormon. Je to nejdůležitější androgen, dospělá pohlavní žláza ho vytvoří 5-7 mg denně.

Testosteron je hlavním endokrinním produktem Leydigových buněk varlete, jeho sekrece podmiňuje nejen správný vznik a vývoj spermií, ale i rozvoj sekundárních pohlavních znaků.

Jeho metabolit dihydrotestosteron má asi 2-3x silnější androgenní účinky než samotný testosteron. Testosteron se v krvi vyskytuje převážně ve vázané formě. Hlavními vazebnými proteiny jsou SHBG a albumin. Pouze volný testosteron (u mužů asi 2 % a u žen asi 1 % celkového testosteronu) vykazuje biologickou aktivitu.

Fyziologická koncentrace testosteronu v krvi je regulována prostřednictvím mechanismu – hypotalamus – hypofýza – gonády.

Přiměřená sekrece testosteronu je nezbytná pro normální reprodukční funkci mužů. Testosteron ovlivňuje vznik a vývoj spermií, funkci prostaty, erekci, libido, působí na růst vlasů, vousů a na hlas.

V prenatálním období, mezi 6.-12. týdnem života plodu, se při dostatečné produkci testosteronu z doposud nediferencovaných genitálií stávají mužské. Činnost chlapeckých varlat po narození zvolna klesá v průběhu prvního roku. V dětství je tvorba testosteronu nízká, odhaduje se okolo 0,5 mg denně.

Nejmarkantnější účinek testosteronu je však patrný v období puberty, kdy dochází k růstu, vrásnění a pigmentaci šourku, růstu penisu, vzniká pubické ochlupení mužského typu, objevuje se ochlupení v podpaží, na těle a končetinách, rostou vousy, zvětšuje se prostata a semenné váčky a nastupuje jejich sekreční aktivita, zvětšuje se hrtan, dochází ke zvýšení svalové hmoty.

V dospělosti pak androgeny udržují mužský charakter ochlupení a mužské chování, stimulují spermatogenezi a produkci erytropoetinu, brání rozvoji osteoporózy.

NEDOSTATEK TESTOSTERONU

Nedostatek androgenů se projevuje podle doby, kdy k nedostatku došlo - zda v době nitroděložního vývoje, před nástupem puberty či po pubertě. Androgenní nedostatečnost zasahuje mimo oblast druhotných pohlavních znaků i na jiných androgen - závislých tkáních - tedy na kosti, vazivu, krvetvorbě i tukové distribuci. Orientaci o dostatečnosti androgenního zásobení poskytuje normální nález při vyšetření ejakulátu a normální velikost varlat.

Příčin mužského hypogonadismu (nedostatku testosteronu) je celá řada, mohou spočívat v poruchách mozku (dysmorfické syndromy, myotonická dystrofie apod.), na úrovni hypothalamu (konstituční opožděná puberta, Kallmannův syndrom apod.) nebo hypofýzy (hypofyzární adenom, panhypopituitarismus, tuberkulóza, sarkoidosa aj.), může se jednat o příčiny ve varleti (Klinefelterův syndrom, vrozená anorchie) či poruchy receptorové na úrovni androgen-dependentních tkání. Hypogonadismus může být také způsoben systémovými chorobami (cukrovka, cirhóza jater, srdeční nedostatečnost, nádor aj.), nutné je také pátrat po příčinách iatrogenních (vliv podávané medikace) a v poslední době je třeba pamatovat i na možnost drogové závislosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že účinek vyvolaný nedostatkem testosteronu významně závisí na fázi životního cyklu, ve které k němu dojde.

Před narozením naruší normální diferenciaci pohlavních orgánů.

U novorozence jsou hladiny testosteronu vysoké. Fyziologický význam tohoto jevu není přesně znám, ale mohl by mít stejně jako u jiných druhů savců význam pro sexuální diferenciaci mozku muže tak, aby budoucí sexuální chování odpovídalo ostatním pohlavním znakům. V perinatálním období může testosteron ovlivnit sexuální diferenciaci mozku muže s možným dopadem na budoucí sexuální funkce.

Od puberty hladina testosteronu opět stoupá, vyvolává vznik sekundárních pohlavních znaků a tak vytváří vzhled dospělého člověka a mužské sexuální chování. Pro udržení mužského vzhledu a sexuálního chování, zejména pokud jde o libido, je pak potřebná normální produkce testosteronu. Pokud se nedostatek testosteronu objeví v dětství, nedojde k normálnímu pubertálnímu vývoji nebo bude zpomalený. Stále ještě je problematické spolehlivě rozlišit mezi zpožděním puberty v rámci fyziologické variability a skutečným hypogonadismem jako příčinou nedostavení se puberty. Většina odborníků se shoduje, že hranicí je u chlapců věk 14 let. Pokud v tomto věku nejsou patrné znaky puberty, je to důvod k lékařskému vyšetření. Z psychosexuálního hlediska je nanejvýš významné, aby chlapci i dívky procházeli procesem pohlavního dospívání zároveň se svými vrstevníky. Příznaky zpoždění puberty jsou evidentní: dětský vzhled a malá postava.

Nedostatek testosteronu v dospělosti bývá někdy obtížnější rozeznat, zejména pokud nastupuje postupně, jak tomu bývá ve většině případů. Může vést k poklesu libida a vitality, ztrátě schopnosti erekce, ztrátě ochlupení a svalové hmoty a při delším trvání k osteoporóze. Pokud se deficience testosteronu objeví náhle, k čemuž ale většinou nedochází, dostaví se návaly horka. V dospělosti má nižší hladinu androgenů má podle dostupných statistik 7 procent mužů ve věku 40 až 60 let, 20 procent mužů mezi 60 a 80 lety věku a dokonce 35 procent mužů starších osmdesáti let. S prodlužující se průměrnou délkou života se laici i odborníci zamýšlejí nad jeho kvalitou. Zralý věk a stáří trvá v dnešní době průměrně tři až čtyři desetiletí. Cílem je, aby toto dlouhé období lidé prožili v co nejlepší fyzické a psychické kondici. Na kvalitě života ve stáří se kromě vrozených dispozic, skladby jídelníčku v dětství, životního stylu v produktivním věku a prodělaných chorob nesporně podílí i hladina pohlavních hormonů. U žen jsou to estrogeny - tvoří se ve vaječnících, v nadledvinkách, u mužů androgeny (především testosteron) - tvoří se ve varlatech, v nadledvinkách a v mozku.

ADRESA

Na Valech 4/289

Praha 6   160 00

ORDINAČNÍ DOBA

Pondělí - Čtvrtek 7:00 - 15:30

Pátek 7:00 - 13:00

Logo_androgeos_linka_bila.png
  • Facebook
  • Twitter
  • YouTube

© 2020 Androgeos, spol. s r.o.

Na Valech 4/289, Praha 6

Telefon 233 325 636